Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výcvik psa

20. 9. 2008

Výcvik psa není zdaleka tak složitý, jak to vypadá. Nejen o tom, jak psa přimět dělat to, co chcete, je můj další článek.

Poloviční úspěch je, vybrat si vhodné místo, pomůcky a čas pro výcvik.

Vhodné místo musí splňovat několik podmínek. Terén by měl být měkký a nízký, docela špatně by se psu cvičilo ve vysoké trávě nebo na štěrku. Stejně tak musíme dát pozor na rušivé podměty, které by mohly psa rozptylovat. Mezi rušivé podměty patří auta, lidé, zvířata, hluk apod. Prostředí musí být pro psa známé a příjemné. Na tohle dbejte i při cvičení na cvičištích pro psy. Nejdříve tam párkrát jděte se psem jen za účelem seznámení psa s okolím.

Pomůcky jsou hodně důležité pro pohodlné manipulování se psem. Navíjecí vodítko opravdu není to pravé ořechové. Do základní výbavy začínajícího psovoda by určitě měla patřit dlouhá šňůra (cca 10 m) bez kroužků a zbytečných karabin. Dále lehké vodítko (cca 1,5 m), které by mělo mít snadno odepnutelnou karabinu. Obojek bych volila u každého plemene jiný. Rozhodně by měl umět splnit funkci napomenutí psa, že je něco špatně. Při škubnutí by měl psa prudce upozornit na nevhodné chování. Já požívám stahovací obojek, který je dle mého na větší plemena vhodný.
Dále by psovodovi neměl chybět pamlsek a hračka, protože i pes ví, že zadarmo ani kuře nehrabe, natož tak pes.

Zahájit výcvik byste měli jen v tom případě, že je pes zdravý a není nažraný - kdyby byl zrovna po jídle, hrozila by mu torze žaludku, ale také by byl méně ochotný pracovat. Po jídle je tělo psa zaneprázdněno trávením, proto je pes unavený a vyhledává klidné místo na odpočinek.

Další velice důležitou věcí je si uvědomit, do které kategorie patříte. Jsou dvě:

a) pes začátečník, který se jde učit povely,
b) nebo pokročilý, který povely zná a jen trénuje přesnost a rychlost plnění cviků.

Pro každou skupinu se musí přizpůsobit čas, po který se bude cvičit, a hlavně taktika, kterou se pes donutí spolupracovat.

Psa začátečníka nejdříve před výcvikem dobře naladíme (třeba krátkou hrou). Pak záleží na tom jak temperamentní je váš pes, zda se zklidňuje lehce nebo složitě. Temperamentního psa necháme uklidnit déle a pak teprve přistoupíme k výcviku.

Stejně tak musíte znát temperament svého psa i kvůli pochvale, kterou při výcviku budete volit. Temperamentní psy je vhodné v průběhu výcviku chválit pomocí pamlsků, které psa natolik nerozdovádí jako např. hračka. Hračku zase použijeme na samotném konci výcviku. Psi, kteří energií zbytečně neplýtvají, naopak budeme při výcviku rozptylovat hračkou, kterou mu několikrát při dobře provedeném cviku hodíme (pozor, nebazírujeme na přinesení hračky). Pamlsek dostane až na konec výcviku. Pokud pes odmítá spolupracovat nebijte ho, postačí jemné trhnutí vodítkem a uvedení psa do pozice, kterou po něm vyžadujete. Odměnu musí dostat, i když cvik neprovedl sám.

Výcvik by neměl být zbytečně dlouhý a únavný.

Pokud už váš pes zvládá povely, aniž by jste mu museli pomáhat při jejich provedení, a plní je i v okolí plném rušivých podmětů, můžete přistoupit k trénování přesnosti a rychlosti cviků. Většinou stačí, když se sami při provádění cviků začnete pohybovat rychleji. Rychlejší otočky, chůze atd.

Psa naveďte na myšlenku, rychlejší provedení cviku = rychleji dostanu odměnu. I čas výcviku se může prodloužit.

Až se vám pes bude zdát dostatečně rychlý a přesný ve výcviku, je čas na snižování počtu pochval (hračky, pamlsky).
Po nějaké době pamlsky a hračky vynechejte zcela a psa chvalte jen pohlazením a poplácáním + pochvala slovní.

Každý výcvik by měl být ukončen hrou psovoda se psem - to platí pro obě skupiny.

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA