Z kočičího života
Dovolte, abych se vám představil. Jsem kocour domácí, mám černý kožíšek a říkají mi Pecka. Jsem ještě úplné kočičí miminko (já si teda nepamatuju, kdy jsem přišel na svět, ale dvojnožci říkají, že mi jsou asi tak dva měsíce), ale přesto už jsem prožil dokonce i dobrodružství, smutek, stesk... a taky vím, jaké to je, když má člověk, pardon - kocour, prázdné bříško. Jak se to všechno seběhlo.
Maminka mě a mé sourozence přivedla na svět v jednom chlívku, kde nebyla žádná zvířátka. Asi proto si ho maminka vybrala - nikdo nás tam nerušil, nikdo o nás nevěděl.